Dvě nejtěžší otázky v nabíjení elektromobilů znějí: „kde mám stavět?“ a „jak dobře provozuji svou síť?“ Na ty jsme odpověděli pomocí lokalitního skóre a skóre exekuce. Existuje ale i třetí otázka, která se vrací na každém setkání s investory a v každé prezentaci pro představenstvo: kdy tento trh skutečně vyroste natolik, aby začal vydělávat?
Na to odpovídá model poptávky. Je to komponenta základní poptávky v Pulse — S-křivka, která určuje, zda je váš business plán pro rok 2028 prognózou, nebo fantazií.
Radši se díváte? Tady je 3minutová verze.
S-křivka — a trh, který ji dokončil
Adopce BEV není lineární. A nikdy ani být neměla. Většina úspěšných technologií — smartphony, širokopásmový internet, LED osvětlení, barevná televize — sledovala logistickou křivku. Zpočátku pomalu, uprostřed se zrychluje, na vrcholu se vyrovnává. S-křivka.
Norsko nám ukázalo její kompletní podobu. Od podílu BEV na prodejích 0.3 % v roce 2010 až po 96 % v roce 2025. Patnáct let od začátku do konce. Jde o vůbec nejcennější referenční trh pro nabíjení elektromobilů — ne proto, že by Norsko bylo typické, ale proto, že je to jediná země, kde můžeme vidět celý film.
Tvar křivky nám říká vše. První čtyři roky sotva pohnou ručičkou (z 0.3 % na 5.2 %). Pak přichází bod zlomu — cesta z 5 % na 50 % trvá jen sedm let (2013–2020). Růst zůstává strmý i po překročení 50 %; křivka se začne vyrovnávat až kolem 80 %, když se blížíte nasycení. Posledních 16 procentních bodů trvalo tři roky (2022–2025).
To je důležité, protože nejrychlejší růst poptávky po nabíjení nastává v konkrétním okně — zhruba mezi 10 % a 60 % podílu BEV na prodejích. A právě tam se dnes nachází většina Evropy, nebo se tam brzy dostane.
Norsko je reference, ne strop
Je lákavé považovat norskou křivku za rychlostní limit. Nemusí jím být. Dva strukturální posuny znamenají, že pozdější trhy by mohly strmou částí křivky projít rychleji. Naše centrální prognózy však zůstávají opatrnější: Švédsko zhruba kopíruje norské tempo, ostatní trhy jsou pomalejší.
Nabídková strana se proměnila. Norští první osvojitelé si v roce 2013 vybírali mezi Nissanem Leaf s reálným dojezdem 120 km a Teslou Model S, která stála víc než mnoho bytů. Dnes německý nebo španělský zákazník vstupuje na trh s desítkami konkurenceschopných BEV ve všech segmentech — od Citroënu ë-C3 za méně než €24 000 až po elektrická SUV s dojezdem 500+ km. Vozidla jsou lepší, levnější a skutečně dostupná. To odstraňuje největší brzdu rané fáze křivky.
Hlavním motorem se místo politiky stává ekonomika. Raný růst v Norsku poháněla politika: osvobození od DPH, úlevy na mýtném, přístup do jízdních pruhů pro autobusy. Tyto pobídky fungovaly, ale byly drahé a politicky podmíněné. Trhy, které nyní vstupují do strmé fáze, stále více pohání něco odolnějšího: ekonomika pro spotřebitele. S poklesem nákladů na baterie a dosažením cenové parity BEV s vozy ICE se nákupní rozhodnutí mění v otázku tabulky, nikoli ideologie. To je udržitelnější růstový motor než jakýkoli dotační program.
Domníváme se, že dlouhodobou adopci elektromobilů bude pohánět především ekonomika. Všechno ostatní — snižování emisí, energetická bezpečnost, kvalita ovzduší — je vítaný bonus. Jakmile je jednoduše levnější jezdit elektricky, S-křivka se postará o zbytek.
Jeden kontinent, různé hodiny
Stejná křivka, jiné načasování. Zde se v roce 2025 nacházejí hlavní evropské trhy:
Norsko je hotové. Nizozemsko a Švédsko jsou hluboko ve fázi akcelerace. UK, Německo a Francie do ní vstupují. Španělsko je stále v raném náběhu. Jeden kontinent, pět různých dějství téže hry.
Praktický dopad: pokud jste CPO působící na více trzích, vaše německé portfolio právě vstupuje do růstové fáze, kterou Norsko prošlo v letech 2014–2020. Vaše španělské portfolio se teprve dostává na začátek tohoto okna (11 % v naší prognóze pro rok 2026) a současného podílu Německa nedosáhne dříve než kolem roku 2028. Stejná společnost, radikálně odlišné kapitálové časové osy.
Jak sestavujeme prognózu
Nepoužíváme jedinou prognózu. Modelujeme tři scénáře — nízký, centrální a vysoký — pomocí logistické křivky kalibrované podle dvou věcí:
- Shoda s historickými daty. Křivka je ukotvena ve skutečných datech o prodejích BEV na každém trhu. Čím více datových bodů, tím přesnější shoda.
- Normalizace vůči referenční křivce. Trajektorii každého trhu porovnáváme s Norskem a dalšími vyspělými S-křivkami — Nizozemskem, Švédskem, Islandem. Pokud trh sleduje tempo bližší Norsku, dostane strmější křivku. Pokud postupuje konzervativněji, upravíme ji směrem dolů.
Parametry tvaru také křížově ověřujeme vůči jiným křivkám adopce technologií — penetraci smartphonů, rozšiřování širokopásmového internetu, nástupu LED osvětlení. Významné technologie mají tendenci sledovat logistickou křivku s pozoruhodně podobným růstovým oknem: přechod z 10 % na 80 % v rozvinutých trzích obvykle trvá 6–10 let. Adopce BEV v Norsku tento úsek dokončila zhruba za devět let (12 % v roce 2014, 82 % v roce 2023). Není to náhoda — je to přirozenost adopce technologií ve chvíli, kdy se potkají infrastruktura a ekonomika.
A co politika?
Na to se nás ptají neustále. Nová americká administrativa ruší mandáty pro elektromobily. Ceny ropy vystřelí kvůli uzavření Hormuzského průlivu. Národní vláda ze dne na den zruší nákupní dotace. Nemůže to vykolejit celou křivku?
V krátkodobém horizontu ano. Propad Německa v roce 2024 z 18.3 % na 13.5 % po zrušení dotací je jasně vidět v datech. Ale při pohledu z odstupu vzorec drží: po propadu následovalo oživení na 19.1 % v roce 2025 a základní ekonomika se nezměnila. Baterie dál zlevňovaly. Dojezdy modelů se dál prodlužovaly. Elektřina zůstala na kilometr levnější než benzin.
Náš pohled: politické a makroekonomické události vytvářejí na křivce šum, ne jinou křivku. Mohou bod zlomu urychlit nebo posunout o rok či dva, ale nemění základní trajektorii. Jakmile je levnější jezdit elektricky — a na většině evropských trhů už jsme v tomto bodě nebo blízko něj — stává se adopce ekonomickou nevyhnutelností. Scénáře tuto nejistotu zachycují: nízký scénář započítává trvalé politické protivětry, vysoký scénář naopak příznivé vlivy. Centrální scénář předpokládá, že hlavní práci odvede ekonomika.
Takto to vypadá pro Německo:
Německo je v roce 2025 na 19% podílu BEV — přímo na úpatí nejstrmější části křivky. Všimněte si propadu v roce 2024 po zrušení dotací: skutečný, bolestivý a už překonaný. Centrální scénář staví Německo na 50 % do roku 2030 a 78 % do roku 2035. Nízký scénář: 28 % do roku 2030. Vysoký: 66 %.
V centrálním scénáři vzroste německá poptávka po veřejném nabíjení mezi lety 2025 a 2030 zhruba 3.6krát. V nízkém scénáři, kde podíl prodejů dosáhne do roku 2030 jen 28 %, roste mnohem pomaleji. Rozdíl mezi těmito dvěma budoucnostmi se pro každého CPO působícího na trhu měří v letech záporného cash flow.
Od podílu prodejů k poptávce po nabíjení
Podíl BEV na prodejích ukazuje, jak rychle se obměňuje vozový park. Poptávka po nabíjení však závisí na stavu vozového parku — tedy na tom, kolik BEV skutečně jezdí po silnicích — nikoli jen na tom, kolik se jich letos prodalo. Německo v roce 2025 prodalo 545 000 BEV, celkový vozový park však čítá 2 miliony. To jsou 4 % ze 49 milionů vozidel na německých silnicích.
Převodní řetězec od podílu prodejů k tržbám z nabíjení vypadá takto:
- Podíl BEV na prodejích (%) → kumulativní počet BEV na silnicích
- Počet BEV × průměrná roční spotřeba kWh na vozidlo → celková poptávka po elektřině
- Celková poptávka × podíl veřejného nabíjení → objem poptávky po veřejném nabíjení
- Objem veřejné poptávky ÷ instalovaný výkon nabíječek → využití systému
Právě poslední číslo — využití systému — rozhoduje o tom, zda CPO vydělává. A je dáno poměrem růstu poptávky k růstu nabídky. Na většině evropských trhů dnes nabídka (instalované nabíječky) roste rychleji než poptávka (park BEV). To drží využití nízko. S-křivka však zaručuje, že poptávka nabídku dožene — otázkou je kdy.
Kompletní vzorec Pulse
Model poptávky poskytuje objem poptávky na národní úrovni, který roste spolu se S-křivkou. Lokalitní skóre tuto poptávku rozděluje napříč sítí podle kvality lokalit. Skóre exekuce ji upravuje podle výkonnosti provozovatele.
Tři složky, každá vysvětlená:
• Základní poptávka — tento článek. Národní objem poptávky řízený S-křivkou.
• Lokalitní skóre — jak hodnotíme každou stanici. Kvalita lokality podle dopravy, populace a vybavenosti.
• Skóre exekuce — jak hodnotíme každého provozovatele. Co má CPO pod kontrolou: ceny, provozuschopnost, síla značky.
Tyto tři proměnné nám společně umožňují odhadnout objem nabíjení na kterékoli stanici, na kterémkoli trhu a v jakémkoli scénáři poptávky. To je motor každého ocenění Pulse, každé analýzy portfolia i každé prognózy ziskovosti, kterou vytváříme.
Kdy přijdou peníze?
Tady se dostáváme k praxi. V naší projektové práci — oceněních, plánování sítí, M&A due diligence — se nejčastěji vrací otázka: kdy se toto portfolio stane ziskovým?
Odpověď není jen o poptávce. Je o poptávce ve vztahu k nabídce. A právě zde záleží na struktuře trhu nabíjení.
Problém oligopolu
Nabíjení elektromobilů je oligopol. Na většině evropských trhů kontrolují tři až pět provozovatelů většinu kapacity rychlého nabíjení. To znamená, že rozhodnutí vašich konkurentů mají přímý dopad na vaši ziskovost. Celková tržní poptávka se rozděluje mezi celkovou tržní nabídku — a když se trh přeinvestuje, vytíženost klesne všem.
Právě tento scénář nedá finančním ředitelům CPO spát. Můžete vybrat skvělé lokality, provozovat síť bezchybně, nastavit konkurenceschopné ceny — a přesto prodělávat, pokud trh jako celek vybudoval více kapacity, než dokáže poptávka absorbovat. S-křivka zaručuje, že poptávka to nakonec dožene, ale „nakonec“ může být drahé slovo, když splácíte dluh za již nasazený hardware.
Odpovědí je samozřejmě vybírat lepší lokality a realizovat projekty lépe než konkurence. CPO se skóre lokality výrazně nad tržním průměrem získá více než svůj spravedlivý podíl poptávky i ve scénáři přeinvestovaného trhu. Riziko je však reálné a každý poctivý odhad ziskovosti s ním musí počítat.
Jak to modelujeme v Projects
V našem modulu Projects — nástroji, který používáme pro oceňování CPO a analýzu rozvoje sítí — neprojektujeme poptávku izolovaně. Odhadujeme budoucí průtok na jedno stání na základě obecného principu: dlouhodobé tempo výstavby na každém trhu bude směřovat k úrovni vytíženosti potřebné pro dosažení bodu zvratu na daném trhu.
Logika je přímočará. Je-li vytíženost výrazně pod bodem zvratu, racionální provozovatelé zpomalí výstavbu — nebo z trhu odejdou. Pokud vytíženost bod zvratu překročí, výnosy přilákají nové hráče a urychlí nasazování infrastruktury. Trh se v čase sám koriguje směrem k rovnováze, kde je hraniční stanice zhruba na bodu zvratu. Právě tato gravitační síla utváří vývoj každého trhu s nabíjením.
Prognóza průtoku je proto funkcí dvou vstupů: prognózy poptávky z našeho modelu S-křivky a požadavků na ziskovost, které pro konkrétní analýzu definují bod zvratu.
Takto vypadá trajektorie poptávky v Německu v centrálním scénáři, s ilustrativními prahy ziskovosti pro portfolia různé kvality:
CPO s prémiovými lokalitami (skóre lokalit v horním kvartilu) v Německu překročí hranici ziskovosti v centrálním scénáři kolem roku 2027 — kdy se poptávka přibližně zdvojnásobí oproti dnešní úrovni. Průměrné portfolio se tam dostane kolem roku 2030, kdy bude poptávka zhruba 3.5násobkem dnešní úrovně. Podprůměrné lokality? Nejdříve v roce 2033.
Ale nezapomeňte: tyto prahy předpokládají, že se trh sám koriguje směrem k rovnováze. Ve scénáři přeinvestovaného trhu — kdy provozovatelé pokračují v nasazování kapacity navzdory nízké vytíženosti — se prahy posouvají výše a data dosažení ziskovosti doprava. Při scénáři nízké poptávky v kombinaci s agresivní výstavbou konkurence některé podprůměrné stanice možná nikdy tuto hranici nepřekročí.
Každý profil CPO na Chargalytics obsahuje prognózu poptávky Pulse pro trhy, na nichž působí. Modul Projects vám umožní vytvářet vlastní analýzy ziskovosti s vašimi předpoklady pro bod zvratu — ne našimi.
Začněte bezplatnou 7denní zkušební verzi a prozkoumejte kompletní model poptávky napříč 24 evropskými trhy.
Opraveno 6 October 2026: hodnoty křivky pro Norsko nyní odpovídají grafu (z 5 % na 50 % za sedm let, zploštění kolem 80 %, z 10 % na 80 % přibližně za devět let), Norsko již není označováno za spodní hranici, poptávka v německém centrálním scénáři do roku 2030 vzroste přibližně 3.6krát a načasování pro Španělsko vychází z naší vlastní prognózy.